Manuální lymfodrenáž

V posledních letech se často setkáváme s pojmy manuální lymfodrenáž, přístrojová lymfodrenáž apod. Ale většina z nás ani přesně neví, co to ta lymfa je, jak lymfatický systém funguje, proč a k čemu je lymfodrenáž.

Co je lymfa?

V organismu máme dva cévní systémy: krevní systém a lymfatický systém. V krevních cévách proudí krev složená z červených a bílých krvinek (erytrocytů a lymfocytů), krevních destiček (trombocytů) a krevní plazmy. Krev rozvádí kyslík a prostřednictvím plazmy, která proniká skrz stěnu krevních cév do tkání, všechny živiny do buněk organismu.
V lymfatických cévách proudí čirá tekutina tzv. lymfa (míza), která je odváděna z tkání a prostřednictvím uzlin čištěna od nežádoucích škodlivých látek. Lymfatický systém je hlavní složkou imunitního a detoxikačního systému.

Jak a kde vzniká lymfa?

Z krve - přes stěnu krevních kapilár - proniká do mezibuněčného prostoru krevní plazma, která vytváří v tomto prostoru tzv. „tkáňovou tekutinu“. Každá buňka, omývána tkáňovou tekutinou, z ní odebírá potřebné živiny – bílkoviny, cukry, tuky, soli, ale také do ní vylučuje látky „odpadní“, které vznikají jako odpad metabolické činnosti. Tkáňová tekutina obsahuje kromě živin a odpadních látek také bakterie, škodlivé toxické látky, nádorové buňky aj.
Přebytečná tkáňová tekutina je sbírána lymfatickými cévami a v podobě „lymfy“ je odváděna „drénována“ ze tkáně. 

Anatomie

Mízní soustava se účastní látkové přeměny, dopravuje od buněk a tkání produkty jejich metabolismu jakož i cizorodé látky a částice, které se dostaly do organismu ze zevního prostředí. Lymfatický systém se skládá z lymfoidní tkáně a ze systému lymfatických cév. Lymfoidní částice obsahují buňky, které jsou tvořeny v kostní dřeni v thymu, lymfatických uzlinách (uzlin je cca 450), ve slezině a v lymfoidní tkáni trávícího traktu a bronchu. Všechny tyto tkáně produkují různé druhy lymfocytů, které se dostávají do krve, do extra vaskulárních prostorů do systému lymfatických cév. Životnost lymfocytů je různá od několika dnů po několik let. Dlouhověké lymfocyty zabezpečují mechanismus imunologické paměti. Lymfocyty mohou být podle své funkce, původu a zralosti rozděleny na lymfocyty B a T.

K mízní soustavě patří:

1-mízní kapiláry: jemné cévy, jejichž stěnaje tvořena jedinou vrstvou plochých endotelových buněk, tvoří ve tkáních husté jemné sítě. Hustota u jednotlivých orgánůrůzná. Nemají chlopně a tento kapilární plexus dovoluje volný tok lymfy všemi směry.

2-mízní cévy: vznikají spojení mízních kapilár. Stěny mízních cév jsou složeny ze tří vrstev (tunica intima, tunica media, tunica externa), jsou vybaveny svalovinou, regulují směr toku lymfy a jsou podřízeny větším lymfatických oblastem se spádovými lymfatickými uzlinami. V mízních cévách je množství párových poloměsíčitých chlopní, jež usměrňují pohyb lymfy centrálním směrem. Stěna mízních cév má krevní kapiláru a nervová vlákna. Mázní cévy sbírají mízu z lymfatických kapilár určité oblasti, postupně se spojují a vytvářejí větší mízní cévy. Podle polohy můžeme v jednotlivých krajinách rozlišit cévy povrchové, které jsou uloženya v podkoží a cévy hluboké, které jsou uloženy podle tepenných kmenů. Obě skupiny spolui bohatě anastomozují.

Funkce mízních cév – vstřebávání proteinů, krevních bílkovin, zplodin výměny látkové, buněk, bakterií a pevných částič a jejich transport do krevního oběhu, udržení příslušného tkáňového napětí především na úrovni kapilár.

3-lymfatické uzliny: jsou zařazeny do průběhu mízních cév povrchových i hlubokých. Do jednotlivých uzlin se dostává míza vždy z určité části těla. Jaou většinou uloženy po skupinách. Do každé mízní uzliny ústí mízní cévy, které přivádějí lymfu z periferie, druhá skupina cév mízu z uzliny odvádí. Tvar uzlin je oválný až ledvinovitý velikosti 1mm až 3cm. Funkce mízních uzlin-fagocitální filtry (zachycují, pohlcují cizorodé částice, zabraňují vniknutí zárodku nemocí do krevního oběhu), vznik protilátek-imunologický faktor, tvorba lymfocytů. Skladba lymfatické uzliny-na povrchu je kryta pouzdrem z kolagenních vláken. Retikulární vlákna vytváří síť štěrbin a síťový podklad pro hustě nahromaděné lymfocyty. Parenchyn uzliny dělíme na kůru (kortex), dřeň (medulla), parakortikální zónu. Lymfatickou uzlinou je produkován gamaglobulin, B-lymfocyty (humorální imunita), T-lymfocyty (do 20 let vytváří brzlík), uzlina nesmí být zvětšená, fixovaná ani bolestivá.

4-hlavní mízní kmeny: mízovod-ductus thoracicus, vzniká v dutině břišní ve výši L2 spojením 3 lymfatických cév, začátek mízovodu je většinou rozšířen a nazývá se cisterna chyli. Celková dělka mízovodu je 35-45 cm. Do průběhu mízovodu jsou zařazeny ve větším počtu lymfatické uzliny, tok mízy mízovodem vyvolávají jednak tlakové změny v dutině hrudní a velkých kmenech při dýchacích pohybech a jednak stlačování mízovodu v místě jeho průchodu bránicí. V celíém svém průběhu je mízovod opatřen velkým počtem chlopní, zvláště v koncovém úseku. Chlopně jsou umístěny přímo v místě vyústění do angulus venosus (úhel v soutoku podklíčkové žíly a vnitřní jugulární žíly), brání regurgitaci krve ze žil do mízovodu. Ductus lymphaticus dexter-je krátký 1 až 1,5 cm a asi 2 mm široký, uložen v pravé nadklíčkové jamce. Sbírá mízu z pravé horní končetiny, z pravé poloviny hlabvy a krku a z pravé poloviny hrudníku.

5-lymfa-míza: je tekutina, které tvoří obsah mízních cév. Zdroje lymfy: tekutina filtrovaná stěnou krevních kapilár a mezibuněčná tekutina, která vzniká činností tkáňových buněk jež obsahuje produkt tkáňového metabolismu. Do lymfy se nadále vstřebávají bílkoviny, cholesterol a tuky ve formě mastných kyselin. Triglyceridy, proteiny, fosfolipidy a cholesterol tvoří chylomikrony, které jsou viditelné pouhým okem a působí mléčné zakalení lymfy v cévách trávícího traktu. Po tučném jídle jejich obsah stoupá. Spolu s tuky a proteiny přecházejí do lymfy vitámíny rozpustné v tucích (A D E K) dále steroidní hormony, Fe, Cu, Ca.

Co je úkolem lymfatického systému?

Hlavním úkolem lymfatického systému je odvod přebytečné tekutiny ze tkání, detoxikace organismu a nezastupitelnou roli hraje v imunitě organismu - tedy v podpoře odolnosti organismu proti nemocem.

Jak funguje lymfatický systém?

Činnost lymfatického systému začíná drenáží (odvodem) tkáňové tekutiny z mezibuněčných prostor těla za pomoci lymfatických cév. Lymfatické cévy procházejí soustavou lymfatických uzlin, kde probíhá řada imunitních reakcí, tvorba protilátek, likvidace toxinů, nádorových buněk, choroboplodných zárodků a mrtvých bakterií, tj. „lymfa se v uzlinách filtruje - čistí“.
Čistá lymfa je vrácena zpět do krevního oběhu před srdcem, kde se stává opět součástí krve.
Pokud by tkáňová tekutina nebyla z tkání odváděna, došlo by k jejímu hromadění, k otokům a postupně k zástavě cirkulace a ukončení života.
Do čistících orgánů lymfatického systému patří kromě zmíněných uzlin ještě krční, nosní a patrové mandle, slepé střevo, brzlík, slezina a další.
Lymfatický systém nemá vlastní pumpu jakou má krevní systém v podobě srdce, a proto je více náchylný k poruše transportu. 

Jaké jsou příznaky poruchy lymfatického systému?

Počáteční projevy poruchy transportu lymfy bývají často nenápadné. Jde zejména o mírné a dočasné otoky po fyzické námaze dynamické (pohyb) nebo statické (stání na nohou, sezení). K projevům poruchy odvodu lymfy patří i pocity těžkých nohou, otoky očních víček a různé formy celulity (tzv.pomerančová kůže). Nedostatečný odvod lymfy způsobuje její hromadění a bytnění tkáně.
Hromadění lymfy znamená i hromadění škodlivých toxických látek.
Podle míry poškození se poruchy klasifikují do několika stupňů, z nichž poslední stupeň představuje nevratné obludné deformace končetin (tzv. sloní noha) nebo jiných částí těla. 

Proč je důležitá lymfodrenáž u zdravého člověka?

Nevhodná skladba potravy, způsob života, nedostatek pohybu, stresové situace a každé onemocnění zvyšuje zátěž našeho lymfatického systému.
Tato zátěž se zpočátku projevuje únavou, slabostí nebo vyčerpaností. Příznakem špatné funkce lymfatického systému je i celulita a pocity těžkých nohou. Později vznikají otoky nebo dojde ke zduření a bolestivosti lymfatických uzlin.
Stejně tak, jako je důležitý přísun kyslíku a živin buňkám, je pro organismus důležitá i likvidace všech odpadních látek, bakterií, toxinů a nádorových buněk.
Lymfodrenáž pomůže odlehčit lymfatickému systému, rozproudí lymfu a současně zlepší detoxikaci, imunitu a regeneraci organismu.
U nemocných je nutná konzultace s lékařem.

Lymfodrenáž

Je technika, která pomáhá zlepšit cirkulaci lymfy a znovu navodit detoxikační a imunitní procesy organismu. Terapie zvyšuje fyzickou kondici o 10 až 15%. Provádí se manuálně (ručně) nebo přístrojově. V akutním počátku léčby otoků se provádí ještě kompresivní bandáž pro rychlé zmenšení otoku.

Manuální lymfodrenáž

Je velmi jemná technika, která pomáhá zlepšit výše uvedené schopnosti organismu. Nepracuje se svaly, šlachami a faciemi, ale jen malým tlakem působí na kůži a podkoží. Postupy terapeuta při aplikaci manuální lymfodrenáže se řídí přísnými pravidly respektujícími zvláštnosti lymfatického systému každé ošetřované části těla. Je to pomalá a velmi trpělivá činnost, vyžadující cvik a teoretické znalosti. Z těchto důvodů je nezbytné, aby terapeuti prošli zdravotnickým odborným certifikovaným školením. 

Porovnání manuální lymfodrenáže a klasické masáže:

Klasická masáž je orientovaná na svaly, šlachy, fascie. Využívá větší tlak. Vzniká nezabranitelná bolestivost. Používá se různá hmatová frekvence. Tonizuje příčně pruhované svalstvo s podrážděním nervových segmentů. Dochází k mechanickému odstranění nedostatků látkové výměny ve svalech a vazivové tkáni. Zlepšuje elasticitu vazivové tkáně.

Používá se při onemocnění z oblasti svalů, pojivových tkání, kloubů páteře.

Manuální lymfodrenáž je orientovaná na lymfatický systém. Využívá se malý tlak 40-60mmHg. Nesmí bolet. Hmaty jsou plošné, kruhovité, spirálovité, frekvence je pomalá. Dochází k podráždění lymfomotoriky. Nastupuje přesun tekutiny odtokem lymfy bez současného zvýšení přítoku. Zmírňuje bolestivost.

Používá se při otokových stavech vyjma srdečních, ledvinových a jaterních nemocí.   

Motivy k využití lymfodrenáže:

1. Zlepšení detoxikace a imunity organismu
2. Předcházení vzniku celulitidy u žen užívajících hormonální antikoncepci
3. Prevence potíží v klimakteriu (v tomto období jsou ženy více ohroženy tvorbou otoků.
4. Migrény způsobené zástavou lymfy
5. Ošetření unavených končetin, prevence a léčba křečových žil.
6. Prevence artrózy kloubů
7. Redukce obsahu cukru v krvi u diabetiků
8. Zlepšení pokožky, redukce vrásek a otoků víček, léčba akné, pigmentových skvrn apod.
9. Hlavní metoda na léčení otoků lymfatického původu.

Dokonalá funkce lymfatického systému je předpokladem pro zdraví každého člověka.

Všichni, kdo preventivně pečují o své zdraví, ale i fyzický zjev a krásu, mohou absolvovat lymfodrenáže bez doporučení lékaře.
Avšak pacienti by měli terapii konzultovat s lékařem - vždy!

 

Manuální lymfodrenáž u různých chorob:

. žilní a lymfatické otoky

. postoperační a posttraumatické stavy

. sudekova choroba (zatuhliny po zlomeninách)

. bércový vřed

. akné

. spastické a chabé parézy u různých neurologických chorob: obezita, lipedém, porucha čití při omrzlinách, paréza nervu facialis (lícní nerv)

. migréna

. chronická poliarthritis

. coxarthosis (artróza kyčelního kloubu)

. Morbus Bechtěrejev

. sportovní medicína

. kosmetika  

 

 

Kontraindikace masáže: zde

Ceník.

 

Vodu v těle může zadržovat mimo jiné hormonální antikoncepce či potraviny a minerálky obsahující vysoký obsah Ca a Na.